Ano, existuje. Hyperloop. Informace, zajímavosti a vyjádření autora projektu či ředitele Logistického Institutu na University of Hull na toto téma přináší článek na webu Logistické akademie. Pojďme
Podle Virgin Hyperloop One bude přibližná průměrná rychlost zásilky v hyperloop systému 1005 km/h při stejné ceně dopravy, jako kdyby byla poslána kamionem. Vezmeme-li v úvahu objem současné kamionvé dopravy, je zřejmé, že tato technologie může představovat blízkou budoucnost přepravy zboží.
První trasy, kde vznikne hyperloop, už jsou známy
Jednou z tras, která zvítězila v soutěži o vybudování hyperloopu v rámci projektu Virgin Hyperloop One Global Challenge (započaté v květnu 2016 za účelem identifikovat slibné příležitosti pro rozvoj hyperloop technologie) bylo spojení Pittsburgh-Columbus-Chicago. Mezi dalšími můžeme zmínit spojení indické Bombaie s Chennai nebo Londýna s Edinburghem a Glasgow s Liverpoolem. A podobně jako Pittsburgh-Columbus-Chicago, spojení každého páru měst nebude zahrnovat pouze koncové stanice, ale také umožní zastávky v lokacích ležících na trase. Trasa z Glasgow do Liverpoolu bude tedy například zahrnovat také Edinburgh, Newcastle upon Tyne, Leeds a Manchester.
Jak uvádí Amar Ramudhin, ředitel Logistického Institutu na University of Hull, taková konektivita vyřeší otázku transformace i přerušování procesu dopravy. Z hlediska logistických operací i ekonomických dopadů vývoj hyperloopových linek dokáže transformovat celkové vyhlídky dotčených regionů a přesunout centra ekonomických aktivit dále od přetížených oblastí. Celkově tak dojde odhalení a využití potenciálu oblastí, které byly dříve znevýhodněny slabým dopravním spojením a tím pádem trpěly nedostatkem investic do rozvoje. Hyperloop má potenciál podpořit rozvoj dosud nevyužívaných oblastí a mimo ekonomické dopady taky přinést významné snížení výfukových emisí, které s sebou dnešní kamionová doprava nese.
Je myšlenka hyperloopu opravdu tak nová?
Ačkoli se může zdát, že se jedná novou a zcela převratnou myšlenku, není tomu tak. Už v roce 1909 raný průkopník raketových technologií Robert Goddard přišel s něčím velmi podobným. V 70. letech byla na toto téma prezentována celá řada studií a v nedávné době uchopil a rozvinul tuto myšlenku Elon Musk a sestrojil krátkou testovací trať.
Jak to funguje?
Celý systém je autonomní a uzavřený, takže eliminuje vliv selhání lidského faktoru nebo počasí, a nevytváří žádné přímé uhlíkové emise. Zatímco hloubení tunelů si samozřejmě vyžádá čas a nemalé náklady, ocelové tubusy vedené nad zemí mohou být vybudovány rychleji, podobně jako ropovody nebo plynovody, které už nyní překonávají značné vzdálenosti mezi zeměmi i kontinenty.
Může to znít jako sci-fi, ale funkční hyperloop využívající magnetické polštáře a podtlak už funguje v DevLoop, v testovacím středisku Virgin Hyperloop One v Clark County v Nevadě.
Technologie hyperloop může být využita nejen pro transport zboží, ale také lidí. Nicméně zde se uplatňují přísnější pravidla pro regulaci a zajištění bezpečnosti.
Optimalizace času i nákladů
Rob Lloyd, výkonný ředitel Virgin Hyperloop One poukazuje, že zatímco transport zásilek se standardně snaží vzájemně vybalancovat rychlost a náklady – například pozemní doprava je relativně levná a pomalá – technologie hyperloop bude schopna nabídnout obojí: rychlost i ekonomičnost. Další úsporu bude představovat redukce času nutného na přepravu a s tím spojených nákladů na držení vyšší úrovně zásob a nutných prostorů pro jejich skladování. Konzultatntská agentura McKinsey tuto úsporu odhaduje na dalších 25 %.
„Jednoduše řečeno, zásobovací řetězce založené na hyperloop technologii pomohou doručovat svižněji, v duchu just-in-time, což srazí celkové náklady na zásobování“, uvádí Lloyd. „A díky skutečnosti, že tato technologie je napájena elektrickým proudem, který dokážeme vyrobit z obnovitelných zdrojů, je celkový transformační potenciál hyperloopu zřejmý“, dodává.
